Loading...

Platforma pro krajinu

Platforma pro krajinu jako součást Strategie AV 21

Akademie věd České republiky rozvíjí Strategii AV21, která nese motto „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Cílem našeho projektu řešeného v rámci této aktivity (konkrétně programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů) je sjednotit výzkum o krajině na jednotlivých akademických pracovištích a představit jejich práci cílovým uživatelům ve srozumitelném jazyce. Vytvořili jsme mezioborovou platformu pro výzkum krajinných a ekosystémových služeb, platformu pro krajinu. Na veřejnost jsme vstoupili ve známost sborníkem Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, kde jsme představili stav krajiny a příklady dobré praxe.

Platforma již zformulovala několik konkrétních opatření v rámci Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice zpracovaného Ministerstvem životního prostředí. Tento program definuje základní cíle a opatření v boji proti změně klimatu na národní úrovni s cílem v maximální možné míře zajistit dosažení emisních cílů v duchu mezinárodních dohod, aby tak odrážela současnou a budoucí sociální, ekonomickou a environmentální situaci v České republice, a podpořila udržitelný rozvoj. Jsme zastoupeni v několika pracovních skupinách řízených MŽP, které se věnují zvlášť problematice dlouhodobého sucha, povodní a přívalových srážek, zvyšování teplot, extrémním meteorologickým jevům, ekonomickým nástrojům a monitoringu a hodnocení.

Navazujeme na činnost Evropské platformy pro strategii výzkumu biodiverzity, která opakovaně uznala nutnost rozvíjet, propojovat a vytvářet infrastrukturu nutnou pro sledování a vyhodnocování změn biologické rozmanitosti, volně přístupné databáze a virtuální instituce pro výměnu dat a analýz a dalších prvků moderních infrastruktur (www.epbrs.org). S odborníky z Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (www.ipbes.net) již spolupracujeme jako členové na hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb regionů Evropy a střední Asie.

Platforma sehrává několik rolí v podobě různých projektů, pro něž disponujeme daty a předběžnými analýzami.

Tou nejzásadnější je role vědecká, protože vědecké důkazy jsou stavebními kameny vize pro krajinu. Hlavním našim výstupem proto bude metaanalýza vědeckých poznatků vytvořených na půdě AV ČR za posledních cca 25 let podporující vybraná adaptační opatření na udržitelnost krajiny. Metaanalýza bude založena na inventarizaci a vyhodnocení (i) závazků a doporučení Evropské komise, Rady Evropy a evropské politiky ochrany životního prostředí zahrnující Úmluvu o biologické rozmanitosti, Evropskou úmluvu o krajině nebo Směrnici o stanovištích, (ii) ekosystémových služeb krajiny a využití půdy, (iii) potřeb ekologické obnovy degradované krajiny a způsobů využití opuštěné krajiny a (iv) ochrany kulturních, historických a vizuálních hodnot krajiny. Výzkumných dílčích témat je celá řada a rozpadají se do dvou hlavních oblastí: biodiverzita a klimatická změna.

Důležitá je role koordinační založená na (i) spolupráci mezi výzkumnými týmy, (ii) pořádání konferencí a seminářů s cílem šířit vědecké poznatky o krajině a využívání půdy, (iii) koordinaci a monitoring stavu vývoje krajiny vedoucího ke zřízení systémového a dlouhodobého programu pro sledování dopadu stávajících dotačních titulů a (iv) tvorbu a udržování centrální databáze a vědeckých informací o krajině.

Dalšími neméně důležitými rolemi jsou role vzdělávací a poradní. Odborné poznatky a doporučení jsou sdělovány (i) tvůrcům politik zabývajících se krajinou a metodikami operačních programů pro zlepšení životního prostředí, územním plánováním a legislativou (MZe, MŽP, MMR), (ii) uživatelům krajiny, kteří se zabývají postupy plánování využití půdy konkrétních územních jednotek, (iii) manažerům, developerům a uživatelům místních jednotek se zvláštním účelem (lesní krajina, chráněná území jako např. národní parky, chráněné vodní plochy, dobývací prostory apod.) a (iv) obcím odpovědným za svůj urbanistický rozvoj. Příklady vybraných opatření uvádíme v příloze.

Výhoda platformy je její úzké napojení na univerzity, s nimiž plánujeme letní školy v oblasti správy životního prostředí a práva, zelené ekonomiky a geobotaniky. Do oblasti vzdělávání patří nejrůznější akce organizované pro veřejnost. Spolupracujeme s Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR, se kterou pravidelně organizujeme diskusní semináře.

Poučení z krizového vývoje?

Pro Českou republiku je nezbytné vypracovat dlouhodobou vizi krajiny a zformulovat odpovědnou politiku krajiny jako prostoru veřejného zájmu. Příklady dílčích opatření uvádíme v příloze tohoto příspěvku. Některé země se již z krizového vývoje poučily a uzpůsobily své politiky péče o krajinu a způsoby využívání zemědělské půdy tak, aby zabránily dalším škodám. Strategické plány byly u nás sice přijaty pro některá chráněná území, podobné nástroje pro širší krajinu k dispozici nejsou, a když, tak nejsou závazná a využívána (Územní studie krajiny z dílny MMR).

Dobrý návod, jak k věci přistoupit, poskytuje Evropská úmluva o krajině. Ta umožňuje přímou výměnu informací a předávání zkušeností v oblasti plánování a péče o krajinu, stejně jako možnost zvýšit povědomí veřejnosti a její účast na rozhodování o věcech veřejných. Česká republika této úmluvě v posledních dvou desetiletích bohužel nevěnovala dostatečnou pozornost, a proto vítáme možnost podílet se na přípravě adaptačních opatření pro krajinu.