Loading...

Kniha Krajina a lidé

Home / Akce / Kniha Krajina a lidé

logo_strategie

Právě vychází kniha „Krajina a lidé“ v edici Průhledy pod nakladatelstvím Academia (http://www.academia.cz/krajina-a-lide.html). Je to kolektivní dílo více než 70 pracovníků z převážně vědeckých institucí a seznamuje nás s výzkumem a udržitelným hospodařením v české krajině. Dočtete se v ní např. odpovědi na otázky, jak lze třídit a měřit krajinu a jaké služby nám přináší. Autoři v ní vybrali pro vás novinky o využívání půd v zemědělství, o hospodaření (současném i přírodě blízkém) v lesích, o problematice vody, o narušené krajině a její obnově, o ochraně přírody a krajinném plánování.

Kniha je k dostání za 260 Kč a v e-shopu www.academiaknihy.cz ji můžete nakoupit se slevou 20 %. Přinášíme recenzi prof. Pavla Kováře:

Českou krajinou, dokud je

Krajina dává obsah trojrozměrnému prostoru, v němž se naše životy posunují – spolu s ním, navléknuty na výtahovém lanu čtvrté souřadnicové osy: času. Takto vymezený časoprostorový princip odpovídá škále vpravdě dobře přiléhající k popisu slovy: Krajina a lidé. Ostatně není asi náhoda, že stejně pojmenoval první novodobý „Úvod do krajinné ekologie“ (což zůstalo jako podtitul) také Emil Hadač, jenž se spoluautory z tehdejšího Ústavu krajinné ekologie Československé akademie věd knihu vydal (Academia 1982). Byl to pionýrský počin instituce, kterou v roce 1971 založil a která svým vznikem předběhla dobu. Pod neblahým řízením (osudu – eufemisticky řečeno) nedlouho po přelomu tisíciletí v ČR zanikla, zatímco jinde v zahraničí jí podobné vznikaly. Nezanikl tu však směr, který je sycen a poptáván stále více konfliktní současností. Proto mě nesmírně těší, že významná proporce autorů ze současné publikace, vydané 35 let po té první, je tvořena protagonisty v roce 2000 založené České společnosti pro krajinnou ekologii (v mezinárodním zapojení IALE-CZ), která se snaží alespoň v rámci možností spolkového života udržovat komplexní obor na mezinárodně respektované úrovni a zároveň promlouvat do poměrů naší státní správy.

Poloha výpovědi o české krajině, jejím vývoji a o nejdůležitějších vlivech na ni působících je zde spíše empirická než ryze badatelská, předkládá praktické a názorné příklady demonstrující spojení s rozhodovacími mechanismy v daných oblastech. Ty odráží členění tématiky do šesti (s náznakem sedmé perspektivy) bloků více či méně homogenních: Krajina jako společné dílo hospodaření a přírody, Zemědělství a půda, Lesnictví, Voda v krajině, Narušená krajina a její obnova, Plánování krajiny a její ochrana, Hospodaření v krajině a klima – je čas na změnu!. Odstup několika desetiletí se v přístupu ke krajině zračí především v technickém skoku dopředu a v razantní inovaci metodologií, jakkoli otázky kromě několika nových zůstávají stejné (viz např. variace v typologiích krajiny, snímání změn zemského povrchu v různých měřítcích apod.). Narůstá ocenění „dlouhodobých dat“ (časové řady měření v programu LTER) a mění se náhled na pestrost funkcí přirozených celků přírody (ekosystémové služby). Při takřka děsivých ztrátách půd tvořených přírodou v časovém rámci čtvrtohor si substrátového krytu jako zdroje obživy začínáme vážit (zemědělské půdy v ČR, hospodaření s organickou hmotou a půdní biotou, produkce potravin) a stejně diskutujeme nad vyvážeností kultivace dřevní hmoty v lesích, jejich ekologickou správou a mechanismy obnovy při poškození. Věnujeme daleko víc energie na poznání procesů udržení biologické rozmanitosti, klíčových druhů nebo jejich skupin významných pro setrvání samonosného vývoje specifických biotopů a indikační hodnoty některých z nich včetně patogenních organismů. Krevní řečiště krajiny s vodou jako základním životadárným médiem přitahuje pozornost víc než dřív: extrémy – vody moc a málo – se střídají nebývale. Odtud již není daleko k hledání příčinností v klimatických posunech a výkyvech. Speciální přínos vidím v zahrnutí ekologie obnovy, svým přístupem komplementární k ochraně přírody, jež staví na zonacích, plánech péče a odstupňovaných restrikcích: nově je vnesen experiment a asistovaná správa dolaďující adaptační schopnosti přírody samé.

Při loňské návštěvě harvardského krajinného ekologa a nestora oboru, prof. R. T. T. Formana v ČR, s pobavením zavzpomínal na svůj pražský pobyt v roce 1998, kdy při příležitosti první široce mezinárodní krajinně-ekologické konference v ČR k 650. výročí založení Univerzity Karlovy, na tiskové konferenci po vystoupení v televizi hned nepochopil „kyselé“ tváře novinářů, když na jejich dotaz, co nejvíce ovlivní evropskou krajinu, odpověděl, že plánování. To podstatné jméno v zažitém spojení se socialistickými pětiletkami tu bylo navýsost zdiskreditované. Věřme, že tato publikace bude dalším krokem k obnovení hodnoty, jakou naši předkové ctili ve vztahu k pokračování života za horizont vzdálenější než je rok či volební období, a že napoví, jak prakticky postupovat.

prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., Univerzita Karlova

logo_roze