fbpx
Loading...

Povodí Botiče jako příklad spolupráce vědců a státní správy

Máme plán na povodně v Průhonickém parku

V povodí toku Botiče nalezneme přírodně krajinářský park v Průhonicích o rozloze 250 ha, který byl pro svou mimořádnou hodnotu vyhlášen Národní kulturní památkou a zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V horním povodí Botiče převažuje z 65 % orná půda a zástavba činí 16,5 % a plánována je na 21 %, což představuje plochu asi 8,9 km2 a asi devítinásobek plochy, která byla zastavěna kolem roku 1850. To nepochybně negativně ovlivňuje odtokové poměry v povodí. Pozitivní dopady, které přináší udržitelné hospodaření v krajině, se v ČR stále nedostatečně prosazují do územně plánovací praxe. V příměstských regionech jako je Průhonicko, je pak tlak na komerční využití území ještě daleko vyšší kvůli ekonomicky výhodné poloze regionů. Chceme proto prosadit záměry revitalizace povodí Botiče do územně plánovací dokumentace dotčených obcí.

Neudržitelné hospodaření s půdou a vodou

Vodní eroze způsobuje smývání vrchního půdního horizontu včetně nejjemnější půdní frakce a dochází ke zhoršení půdních vlastností (struktura, úrodnost). Vyšší eroze je také příčinou podemílání břehů, prohlubování a zanášení koryta. Pro správný vodní režim je důležitá odvádění splaškových a srážkových vod, které jsou s různým úspěchem řešeny v územních nebo strategických plánech rozvoje obcí. Většina splaškových vod (až na dvě malé obce) je zaústěna do čistíren odpadních vod, ale problémem je, že nebývají účinné z důvodu překročení kapacity a nelegálních napojení dešťové kanalizace na splaškovou. V horní části povodí bylo až 35 % plochy odvodněno melioračními systémy, které jsou ale zčásti nefunkční. Tyto systémy nemohou nahradit přírodní mokřady, které tvořily rezervoár pro případ sucha a navíc navazovalo na ně mnohem vyšší zastoupení druhů rostlin a živočichů.

Povodně na Botiči

Průhonickým parkem protéká Dobřejovický a Jesenický potok a vlévá se do Botiče, který místy vytváří i meandry a náplavy. Na Botiči v parku byly vybudovány v minulosti rybníky Podzámecký s menším Podkarasákem, Labeška a Bořín. Rybníky byly dlouhou dobu neudržovány a odbahňovány až v 90. letech minulého století, po povodních v roce 2003 a částečně v roce 2013, kdy se v červnu přehnala parkem stoletá povodeň. Botič má totiž vysokou rozkolísanost průtoků a je tedy náchylný k bleskovým povodním. V roce 2013 rozvodněný potok zcela zaplavil údolní část parku a napáchal ohromné škody. Pravidelné záplavy patří sice do režimu údolních nivních luk, ale okolní obce se shodují, že zásadní je v protipovodňové ochraně zajištění retenční schopnosti území vsakovacími plochami. Lze se důvodně domnívat, že právě kvůli velkému zastoupení nepropustných a zpevněných ploch v horním povodí byl nástup povodně v roce 2013 rychlejší a ničivější. Byla zničena partie pod bezpečnostním přelivem (vodopádem) pod rybníkem Bořín, vytvořily se větší nátrže břehů, byly poškozeny jezy, mostky a zničeny parkové cesty v nivě, bylo podmáčeno a vyvráceno mnoho mohutných, staletých a kompozičně důležitých stromů a zaplaveny provozní prostory.

Projekt revitalizace povodí horního toku Botiče

Soustava rybníků povodňovou vlnu většinou nezachytila a ani nebylo možno ji zmírnit, protože v rámci komplexních pozemkových úprav se dosud neprováděla žádná vodohospodářská ani protierozní opatření. V roce 2015 si proto Botanický ústav AV ČR zadal zpracování studie proveditelnosti zaměřené na návrh reálných revitalizačních, protipovodňových a protierozních opatření v horním povodí Botiče. Účelem bylo pozitivně změnit odtokové poměry v povodí výraznou transformací povodní, zploštěním povodňové vlny a snížením kulminačních průtoků. Studie navrhla také obnovu dobrého morfologického a ekologického stavu vodních toků a jejich niv a optimalizaci vodního režimu v intenzivně zemědělsky využívaném a v posledních letech i intenzivně zastavovaném regionu. Byl doporučen způsob správy ekologicky hodnotných a přírodě blízkých úseků vodních toků a úseků (zbytky mokřadů, zachovalejších břehových porostů a lužních lesů nebo křovin) a zlepšení u narušených úseků (zatrubnění, napřímení). V podstatě se jedná o návrhy na zlepšení stavu nivy i povodí, zejména s ohledem na retenční, protierozní, resp. protipovodňovou funkci krajiny (eliminace drah soustředěného odtoku, opatření proti vodní erozi) a na zlepšení jejich krajinotvorné funkce. Jde o komplex organizačních (např. dodržování Standardů Dobrého zemědělské a environmentálního stavu – GAEC podporující udržitelné zemědělské hospodaření), agrotechnických (protierozní orba) a technických opatření (výstavba 13 suchých nádrží na všech hlavních vodních tocích povodí Botiče, meze, průlehy, hrázky, zasakovací pásy, protierozní příkopy, terasy, sanace strží) v investiční hodnotě kolem 100 mil. Kč. Investovat by do těchto opatření měly i obce ležící v dolní části povodí toku, které příští povodně zasáhnou nejvíce. Revitalizace byla dále projednávána na obcích, které byly seznámeny s podklady, a také byli obesláni dotčení vlastníci pozemků.