Loading...

Proběhla beseda o vodních zdrojích a kvalitě vody

Home / Akce / Proběhla beseda o vodních zdrojích a kvalitě vody
Záběr do publika. Foto J. Jakl
Záběr do publika. Foto J. Jakl

V Lidovém domě uspořádal v pozdním odpoledni 8. ledna 2017 spolek Zvonečník, Masarykova demokratická akademie a Platforma pro krajinu seminář věnovaný vodním zdrojů a kvalitě vody. Téma nanejvýš aktuální v době hrozícího nedostatku této životodárné tekutiny v krajině, která byla o mnohé prameny a mokřady okradena, její toky zatrubněny a znečištěny.  Jde o téma v rukách odborníků, které doplňuje debaty spíše o cenách vodného. Pokusili jsme se proto alarmující informace ke zdravotním aspektům shrnout přístupnou formou.

Dr. Kodeš při výkladu. Foto J. Jakl
Dr. Kodeš při výkladu. Foto J. Jakl

Obsáhlejší výklad k šokujícímu zjištění o znečištění podzemních vod pesticidy podal Mgr. Vít Kodeš, Ph.D. (Odbor jakosti vody, ČHMÚ). Poukázal na fakt, že podle ÚKZÚZ bylo v roce 2015 do volné přírody vypuštěno 48 432 113 kg těchto látek, z čehož ca 300 účinných látek je u nás povoleno. Vyplavování pesticidů do povrchových vod se zvyšuje sezonně, u jejich metabolitů ale většinou nefunguje sezonalita a nacházejí se v povrchových vodách trvaleji. Půdní prostředí se jimi saturuje a průběžně se vyplavují ještě i několik let po aplikaci. Dusičnany jsou stále významným kontaminantem, ale dnes je jejich zatížení oproti pesticidům menší (u 11 % objektů je jich nad limit), stejně tak amonné ionty (12 % objektů nad limit). Je to snad díky fungující nitrátové směrnici a vymezení citlivých a zranitelných oblasti s ochrannými opatřeními. Naopak pesticidy jsou nadlimitní u 41 % sledovaných objektů, ale neexistuje zde žádný institut, který by je omezoval a většina z nich jsou již metabolity a nikoliv aktivní látky. Pro období 2014–2016 se u 63 % monitorovaných objektů ve vodě zjistil alespoň jeden pesticid, 31 % jich bylo nad limit pro sumu pesticidů, a v 91 % z celkem 692 sledovaných objektů byla nalezena aspoň jedna cizorodá organická látka. Nevíme, jaký je efekt směsi pesticidů. Nelze sice hovořit o trendu, protože se vyhodnocuje různými metodami, ale především dopady na přírody mají zpožděnou odpověď. Stejně tak je těžké porovnání kvality povrchové a podzemní vody kvůli jiným limitním hodnotám. Význam skladby pěstovaných plodin je přitom jasný – mnohem větší dávky pesticidů se aplikují na polích s cukrovkou, řepkou a kukuřicí oproti obilovinám. Glyfosát nesledují, protože se sorbuje na půdu a je obtížně stanovitelný.

MUDr. František Kožíšek, CSc. (Národní referenční centrum pro pitnou vodu, SZÚ) se zabýval požadavky na kvalitu pitné vody z hlediska pesticidů a připomněl že ČR nevyužila zpřísnění norem evropské legislativy. Držíme se normy 0,1 mikrogramů cizorodých látek na litr vody, což je hodnota jednotná pro všechny látky z hlediska analytického, která nemá nic společného se zdravotními dopady na lidský organismus. Stejně tak jako dr. Kodeš uvedl, že nejsme schopni spočítat vliv směsi. Dříve se zpracovávaly necílené analýzy a až v posledních letech se sledují ty nejvíce aplikované pesticidy, ale také jejich metabolity, a proto se může zdát situace horší kolem jejich obsahu.

Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. (Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie, Botanický ústav AV ČR) se zabývá kvalitou povrchových vod a funkčností úpraven pitné vody a jejich vlivem na biotu. Konstatovala, že sami si neudržitelným hospodařením a používáním chemie ničíme organismy pomáhající při samočistící funkci vody v krajině. Ve znečištěné vodě hrozí riziko toxinů ze sinic při rozvoji vodního květu. Akademici se věnují ve spolupráci s firmami boji proti takovým sinicím, v němž se používají metody k odstranění zdroje živin – dusíku a fosforu. Ošetřuje se vodní sloupec, sedimentované bahno např. srážením fosforu, provzdušňováním, filtrací, ozonizací a aktivním uhlím. Zdůraznila potřebu vnímat povodí jako celek a zabývat se také rybí obsádkou.

M. Carvan při výkladu. Foto J. Jakl
M. Carvan při výkladu. Foto J. Jakl

Tým Michaela Carvana (Výzkumný technologický institut, s.r.o.) se na svém pracovišti věnuje hlavně terciárnímu čištění a v posledních letech sekundárnímu čištění odpadních vod. Využívají filtraci na bázi nanovlákenných struktur. Zabývají se ekonomickou náročností a novodobými čistícími metodami jako je reverzní osmoza, ale tvrdí, že využívání chloru v kombinaci se nevyhneme. Dr. Kožíšek doplnil, že není potřeba vždy chlorovat (např. Ml. Boleslav je toho důkazem). Shodli se ale na tom, že ozonizaci lze využít jen omezeně, protože způsobuje fragmentaci polutantů, kde není jistý produkt. Řeč byla také o mobilních úpravnách vody.

Dr. Petružela při diskusi. Od něj třetí po pravici dr. Kožíšek. Foto T. Schwarz
Dr. Petružela při diskusi. Od něj třetí po pravici dr. Kožíšek. Foto T. Schwarz

RNDr. Ing. Vladimír Říha, CSc. vystoupil s ukázkovým příkladem toho, jak se povedlo vyčištění rybníku Jordán v Táboře, kdy povodeň napomohla opravě na rybníku, který údajně byl založen již v 15. století. Investice se z původní částky 80 mil. vyšplhaly až na 0,5 mld. Kč a nyní využívá terciární stupeň dočištění a souběžně vyhodnocuje komise rady města jeho stav a podává např. návrhy na změnu rybí obsádky a omezování přísunu fosforu tak, aby rybník byl čistý.

Ing. Lubomír Petružela, CSc., M. S. M. poukázal na potřebu měkkých opatření krajině tak, aby se dotkla povrchových vod. Připomněl, že máme obrovské zásoby průlinové vody, ale puklinové zvodně vydrží jen krátkou dobu a nemají vydatnost a jsou často kontaminovány. Vodohospodářská infrastkruktura nemůže dále být využívána jako zdroj zisku. Musíme se zasadit o ochranu zdrojů vody a přehodnotit např. chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), zda dostatečně plní svůj účel. Jedná se o roztříštěný systém, kde subjekty nespolupracují na komplexním využití vodních zdrojů. Apeloval na využití potenciálu státních a kontrolních orgánů.

Dr. Jakl jako hlavní organizátor celého setkání
Dr. Jakl jako hlavní organizátor celého setkání. Foto T. Schwarz

Na úplný závěr nastínil hlavní organizátor RNDr. Jiří Jakl závěry celého setkání. V podstatě bylo konstatováno, že podzemní zdroje obsahují kvalitnější vodu a je naší povinností regulovat zemědělskou a jinou činnost tak, aby nedocházelo k jejich znečištění. Velkou roli v tom hraje ochrana přírody, která zaručuje zároveň ochranu vodních zdrojů. Rozvinula se debata, zda vzhledem k ohrožení suchem je lepší využívat k zavlažování povrchovou či podzemní vodu. Svou roli hrají pokročilé technologie čištění, kterým je třeba věnovat pozornost.

Platforma pro krajinu se s těmito závěry ztotožňuje a chce v tomto duchu pokračovat ve spolupráci.

-pepe-