Loading...

Tisková zpráva – Výzva Platformy pro krajinu vládě k šetrnému hospodaření v lesích

Home / Akce / Tisková zpráva – Výzva Platformy pro krajinu vládě k šetrnému hospodaření v lesích

 “Lesy budou buď přirozené, nebo nebudou vůbec”

 

Praha 24. dubna 2018

Výzvu vládě požadující zásadní změnu hospodaření v našich lesích dnes ve Sněmovně zveřejnila vědecká Platforma pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd ČR[1]. Výzva je reakcí řady expertů z různých akademických pracovišť i nevládních organizací na akutní a rozsáhlou kůrovcovou kalamitu v hospodářských lesích severní Moravy a Slezska i na hrozbu jejího rozšíření do dalších regionů. Na lesnickém semináři ve Sněmovně ji přednesl profesor Josef Fanta (mj. laureát Ceny ministra životního prostředí a Ceny Josefa Vavrouška a jeden ze zakladatelů KRNAP). Semináře se zúčastnili zástupci Lesů ČR, Vojenských lesů a statků, ministerstva zemědělství i životního prostředí a další.

Třináctibodová výzva upozorňuje na prognózu dalšího zhoršování stavu lesů a možné ohrožení produkce dřeva jako obnovitelné suroviny vlivem globálních klimatických změn a neudržitelného hospodaření. Vyzývá vládu a vedení lesnického sektoru k přijetí účinných a rychlých řešení současné kritické situace v lesích.

Vědci ve své výzvě doporučují především tyto postupy:

  • upřednostňovat při obnově lesa přírodě blízké postupy a na kalamitních holinách umožnit maximální využití přípravných (pionýrských) dřevin a k tomu přizpůsobit legislativu,
  • snížit stavy zvěře a udržovat je přiměřeně nízké, k tomu novelizovat zákon o myslivosti,
  • aktualizovat Národní lesnický program II[2] zejména s ohledem na prognózu klimatických změn tak, aby byl strategickým lesnickým dokumentem, a důsledně jej naplňovat.

Metody tzv. přírodě blízkého hospodaření jsou cestou ke zmírnění následků kalamit a zvýšení schopnosti našich lesů adaptovat se na změny prostředí spojené s globální klimatickou změnou. Řečeno slovy znalce naší krajiny a ekologa Igora Míchala: „Lesy budou přirozené, nebo nebudou vůbec.“

Výzva vychází z jednání pracovní skupiny pro lesy, stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie věd[3] a navazuje též na Programové prohlášení vlády ČR[4].

Platforma pro krajinu dlouhodobě vnímá negativní jevy, kdy dochází k výprodeji naší krajiny a ta se stává pouze výrobním prostředkem. Proto požaduje zformulování vize pro nakládání s krajinou a na jejím základě zpracování zastřešující koncepce péče o krajinu jako celek. Tato dlouhodobá koncepce musí být založena na principu trvalé udržitelnosti a na víceúčelovém využívání krajiny a musí v maximální míře zohlednit nové přírodní podmínky vyvolané postupující změnou klimatu. Platforma pro krajinu nabízí při vytvoření této koncepce spolupráci.

Profesor Josef Fanta ve svém vystoupení zdůraznil, že: „…na stavu lesů se podepsalo kromě klimatické změny také nekvalifikované vedení rezortu a jeho bezkoncepční přístup bez dlouhodobého výhledu. Rozvoji kalamity napomohla i nevhodná organizace výkonu hospodaření ze strany LČR (tzv. komplexní zakázky – tendrový systém). Lesnická politika, která bude vycházet z nové koncepce, nesmí být souhrnem neměnných předpisů, ale měla by naopak vytvářet podmínky pro flexibilní přístupy a vhodná řešení možných neočekávaných situací.  Celkově nám chybí jasná vize a politika krajiny, která by přiznala krajině politickou prioritu a znemožnila opakování takovýchto přístupů v budoucnosti.“

 

Ing. Milan Košulič, bývalý zástupce vedoucího Lesní správy LČR Město Albrechtice, tedy lesů, které byly postiženy kalamitou na SZ Moravě, rozvádí, že: „Čeští lesníci musí prvořadou pozornost věnovat půdě, její schopnosti zadržovat vodu, a všem „nedřevním“ složkám lesních ekosystémů. K tomu je třeba také výrazně zvýšit množství mrtvého dřeva, ponechávaného k přirozenému rozpadu. Je nutné opustit holoseče a zakládat lesy smíšené s velkou věkovou, výškovou a druhovou rozmanitostí. Na holinách po kalamitách musí nejprve vzniknout přípravné lesy z krátkověkých dřevin, jako je bříza, osika a jeřáb. Také musíme výrazně snížit poškozování lesa zvěří. Přemnožená zvěř masově okusuje a ničí zejména ty druhy dřevin, kterých máme nejméně a které potřebujeme do lesů dostat nejvíce – jedle, buk, javory, duby aj.“

 

Kontakty:

Prof. em. Ing. Josef Fanta, CSc., jfanta.cz@gmail.com, 604 510 241

RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Botanický ústav AVČR, v. v. i., petrik@ibot.cas.cz, 607 266 210

 

[1] Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. koordinuje Platformu pro krajinu (výzva zveřejněna na http://nasekrajina.eu/2018/04/24/vyzva-platformy-krajinu-vlade-cr). Ta si klade za cíl přistoupit ke krajině komplexně: dát na základě odborných doporučení podnět jak pro zpracování politické vize vývoje a politiky a využívání krajiny, tak i pro zavedení smysluplných pravidel pro nakládání se zemědělskou půdou a jejím vodním režimem.

[2] Usnesení vlády ČR ze dne 1. října 2008 č. 1221 o Národním lesnickém programu pro období do roku 2013, dostupné na: http://www.uhul.cz/images/NLP/NLP_II_final_CZ.pdf.

[3] Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k semináři Les jako součást krajiny a zdroj poznání, dostupné na: http://nasekrajina.eu/2017/11/02/stanovisko-komise-zivotni-prostredi-akademie-ved-k-seminari-les-jako-soucast-krajiny-zdroj-poznani.

[4] Programové prohlášení vlády ČR ze dne 8. ledna 2018: „Jako vláda garantujeme nezcizitelnost státních lesů. Praktickými opatřeními posílíme ochranu lesů, především jehličnatých, které jsou v současné době vážně ohroženy dopady klimatických změn. Vytvoříme dlouhodobou a jednoznačnou koncepci státní lesnické politiky a také myslivecké politiky, které budou naplňovat jak potřeby státu, jeho občanů, tak průmyslu a zemědělství na něj navázaných, a to v symbióze s kulturní krajinou, přírodou, přirozenou obnovou lesů. Lesy České republiky jako státní podnik budou hlavním nositelem této strategie. Budeme důsledně trvat na efektivním využívání dřevní hmoty s podporou českého zpracovatelského průmyslu.” Dostupné na: https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni-vlady-162319/#Zemedelstvi.