Právě ve Zlatých Horách probíhá setkání Pro Silva Bohemica, pobočného spolku ČLS & Lesů České republiky, s.p., LS Město Albrechtice na téma “Přípravné a pomocné dřeviny – šance pro obnovu lesů po kalamitách“.
Změna klimatu je tu a jejím nepřehlédnutelným projevem je chřadnutí smrkových porostů a jejich katastrofický rozpad, který probíhá na severní Moravě, ale i v přilehlých oblastech Polska a Slovenska. Dnes zde již není řeč o záchraně smrčin, ale o smysluplné obnově rozsáhlých holin po vytěžených smrkových porostech.
V této situaci vystoupila do popředí otázka využití přípravných dřevin při obnově kalamitních holin. U velké části lesnické veřejnosti dosud setrvává negativní postoj k přípravným dřevinám jako k dřevinám „nežádoucím“ nebo „škodícím“. Tato situace je rovněž uměle udržována platnou (snad již brzy a vhodně novelizovanou) legislativou, která zcela ignoruje příznivé funkce těchto dřevin v ekosystémech vznikajících na holinách a neodráží ani možné ekonomické přínosy přípravných dřevin. Výsledkem je stav mysli, kdy jsme většinou schopni přípravné dřeviny nanejvýš „tolerovat“, místo abychom jich cíleně „využívali“.
Přípravné dřeviny jsou v ČR většinou spojovány s „náhradními porosty“ zejména v Krušných horách. Situace na severní Moravě je v mnohém obdobná imisnímu rozpadu lesů v Krušných horách, Krkonoších a Jizerských horách, nicméně má zcela jiné příčiny, mnohem větší rozsah, ale probíhá v příznivějších půdních podmínkách. Naštěstí i řešení zde může být jiné, mnohem efektivnější. Spočívá ve využití přirozené obnovy přípravných dřevin, která je zde často spontánní, nanejvýš s přípravou půdy a případně i oplocením.
Moderní lesnictví ve střední Evropě má jasný cíl – zajistit trvale udržitelné plnění všech funkcí lesů prostřednictvím bohatě strukturovaných, druhově, věkově, rozměrově i prostorově pestrých lesů s maximálním využitím přirozených procesů. Právě takové porosty již v první generaci na velkých holinách pomohou zajistit přípravné porosty ze spontánně nalétnutých přípravných dřevin, jako jsou bříza, jeřáb, osika, olše, olše šedá, ale i modřín a borovice.
Jejich funkce zdaleka nemusí končit přípravou prostředí pro nálet nebo umělou obnovu „cílových“, většinou stinných dřevin, včetně smrku! Jejich působení by naopak mělo pokračovat s cílem zejména dosahování co nejpestřejší struktury porostů, protože právě ta může zajistit vyšší bezpečí produkce ve změněných podmínkách a také vyšší ekonomický přínos pro vlastníky lesů.
Platforma pro krajinu se s těmito tezemi ztotožňuje a naše stanovisko je připraven přednést prof. Josef Fanta. Podle našeho názoru se při zalesňování holin má využívat (napodobovat) „velký“ generační vývojový cyklus, charakterizovaný sekundární sukcesí při reprodukci lesa na plochách zbavených lesního porostu. Tento proces je spojen buď s využitím fáze přípravných dřevin z náletu nebo – po neúspěšném čekání na vznik náletu v zákonem vymezené době – s umělým založením přípravného porostu. Takový postup je vhodné uplatnit na celodenně osluněných holinách počínaje jejich plochou cca 0,3 ha. Cílové dřeviny (zejména jedle bělokorá a buk) se do přípravných porostů podsazují později.
S ohledem na nastupující klimatické změny a v podmínkách neustále se opakujících kalamitních stavů v lesích by obhospodařování způsobem blízkým přírodě mělo využívat v co nejširší míře samočinné přírodní procesy k udržení stability lesních porostů. Stabilita porostů je podmiňována širokou genetickou proměnlivostí populací dřevin, která je základem vysokého adaptačního potenciálu dřevin. Obojí lze zajistit především co nejširší přirozenou obnovou v dlouhé obnovní a zmlazovací době. Je účelné usilovat o zmlazování všech porostů jakékoliv druhové a genetické skladby, ale s proměnlivým využitím následné generace: i) stanovištně a provenienčně vhodné zmlazené dřeviny se plně přejímají do nového porostu; ii) v uvedeném smyslu nevhodné dřeviny poslouží jako dočasná výplň pro zavádění odpovídajících cílových dřevin.
Ze současné legislativy vyplývá, že meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) mají být zajištěny hned při prvním zalesnění; nová legislativa by měla naopak požadovat, aby některé cílové klimaxové dřeviny (prakticky všechny MZD mimo světlomilných, pionýrského typu) byly kultivovány pod ochranu mateřského porostu, resp. až do přípravných porostů pomocných dřevin. Obnovní proces by měl být proto charakterizován dvěma typy obnovního cíle: i) dílčím (postupným) obnovním cílem, v němž by mohly chybět některé nebo všechny MZD a jehož základem by byl přípravný porost pomocných (pionýrských) dřevin; legislativně by mělo být připuštěno, aby zastoupení pomocných (zejména pionýrských) dřevin v dílčí obnovní době bylo větší než dosavadních 15 %, ii) hlavním obnovním cílem, následujícím za jistou dobu po dílčím obnovním cíli, a jehož hlavním úkolem by bylo vnášení chybějících MZD (a to samozřejmě včetně klimaxových hospodářských dřevin).
Program
Čtvrtek 11. 5. 2017
14:00 – 17:30 blok přednášek, diskuze:
František Kaňok: Ohlédnutí zpět do roku 1978 k začátku usychání SM na Severní Moravě a srovnání obnovy porostů a užití přípravných dřevin s obdobnou situací v Krušných horách, projevy kumulace stresorů na usychání SM v dalších letech, včetně řešení následné obnovy až do současnosti v
oblasti bývalého OI Krnov
Antonín Martiník, MZLU: Pionýrské dřeviny – od biologie k setrvalému lesnictví
Vratislav Mansfeld, ÚHÚL: Přínos OPRL pro aplikaci adaptační strategie, která řeší přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách LH ČR
Milan Hron, PSB: Nebojme se dříví přípravných dřevin (způsoby nakládání s PD od prořezávek do mýtného věku)
Jiří Kadlec, MZLU: Nedřevní produkty z břízy
Pátek 12. 5. 2017
8:30 – 10:30 přednášky k tématu:
Svatopluk Folta, lesní správce LS Město Albrechtice: Využití přípravnýchvdřevin v podmínkách LS – způsoby, rozsah, vývoj názorů na PD
Milan Košulič, zástupce lesního správce LS Město Albrechtice: Možný vývoj zastoupení a dalších parametrů PD na příkladu konkrétního porostu (dílce) v čase
František Kaňok, emeritní zástupce vedoucího OI Krnov: Ekonomické souvislosti použití přípravných dřevin v obnově porostů po usychání SM a jejich ekonomické možnosti v hodnotovém vyjádření
Milan Hron, předseda PSB: Přípravné dřeviny v systému nepasečného pěstování lesa
10:30 – 16:00 exkurze lesními porosty spravovanými LČR, s. p.