Loading...

Střípky z druhé mezinárodní konference o lesích

Home / Akce / Střípky z druhé mezinárodní konference o lesích

Setkání s asi 180 účastníky probíhalo v samotném srdci nejstaršího německého národního parku Bavorský les (NP Bayerischer Wald byl založen v roce 1970) poblíž Neuschönau. Vedení tohoto parku si předsevzalo, že do roku 2027 bude ponecháno 75 % jeho plochy bez přímého zásahu člověka (nyní je to 60 %). Za tímto rozhodnutím stál dnes již bohužel zesnulý Karl Friedrich Sinner, který vedl park v letech 1998 až 2011 a jeho zásluhou se zde rozvinulo také mnoho projektů zkoumající vliv tohoto klíčového rozhodnutí. Právě K. F. Sinnerovi byla věnována předmluva sborníku, v němž jsme si mohli přečíst abstrakty více než 80 přednášek.

Konferenci zahájil David Lindenmayer, který zdůraznil znalost lokálních podmínek pro hospodaření.  Po něm vystoupila řada významných osobností lesnické vědy zvanými (keynote) přednáškami jako Keith Kirby, jenž představil úspěchy převádění jehličnatých monokultur ve Velké Británii, s kterou začali již v 80. letech minulého století. Velká pozornost byla věnována mrtvému neboli tlejícímu dřevu a rozkladným procesům, které zajišťují organismy, které stojí tak trochu mimo hlavní pozornost. Týká se to např. hub, lišejníků (což jsou vlastně lichenizované houby) a např. saproxylických brouků. Z poslední skupiny jmenujme výzkum na tesaříku obrovském, u něhož skupina L. Čížka z Biologického centra AV ČR zjistila pozoruhodný rozptyl doletu. Další zajímavosti naleznete na jejich stránkách www.oldtree.cz. Tým Tomáše Vršky (blíže viz www.pralesy.cz) zase např. porovnával rozkladné procesy na více než 12 tis. padlých kmenech buku, smrku a jedle ve třech rezervacích po 40 letech a došel k zajímavým závěrům v souvislosti s makroklimatem. Dost se diskutoval také vliv mikroklimatu v různých hospodářských režimech, jako je krátká doba obmýtí nebo kontinuálního lesa na různé bezobratlé, rostliny nebo ptáky. Při posuzování hodně záleží na měřítku prostorovém i časovém a těžko činit obecné závěry.

Řešily se také přínosy socioekonomické, které jsou patrnější při aktivním managementu, protože pro ty dlouhodobější nám stále chybí trvalá pozorování. Tzv. integrative forest management zahrnuje jak nároky na produkci dřeva tak ochranu biodiverzity a např. zákaz holosečí ve Slovinsku přináší dnes i ekonomické výhody (přednáška T. Nagela). Velká pozornost se věnovala negativnímu vlivu intenzivního využívání krajiny a významu krajinných změn. Na alarmující situaci v tomto směru upozornil B. Jaroszewicz v Bělověžském parku, kde bohužel probíhá těžba v místech dosavadní přísné ochrany nížinných lesů. Vyzkoušeli jsme si i dálkové spojení s Kanadou, kde nám L. Fahrig představila závěry své rešerše ohledně fragmentace. Přednáška R. Nosse se věnovala vrcholovým predátorům, kdy zdůraznil, že při reintrodukci je potřeba obnovit i režimy narušení a obnovy. Na disturbanci se zaměřila i prezentace výsledků výzkumu kolektivu M. Svobody z ČZU, v němž např. odhalili na základě vývrtů, že velké disturbance se projevovaly pravidelně v klimaxových smrčinách. Větrné a hmyzí kalamity pak představují potenciál pro zmlazení takových porostů, jak objevila skupina kolem Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR z jejich dlouhodobých sledování. Příznivý vliv dalších disturbancí – ohně byl předmětem více přednášek. Několikrát se v příspěvcích odsoudilo odstraňování padlých stromů po kalamitách z důvodu negativního vlivu na biodiverzitu.

Otázka velkých herbivorů se studovala ve vztahu ke struktuře a zmlazování lesa a šíření diaspor. Okus zvěře likviduje na jedné straně semenáče dřevin, ale na druhé straně může přispívat k heterogenitě prostředí. Dost o tom ví A. Vorel z ČZU, který nám pověděl o tvořivé činnosti bobra ve vztahu k lužním lesům. Ke sledování pohybu velkých savců zde zaznělo mnoho příspěvků a týkaly se i vztahu mezi kořistí a predátory. K telemetrii existuje i speciální databáze (www.movebank.org). Pozornost se kromě toho věnovala i moderním metodám dálkového průzkumu a např. technice pozemního skenování.

V posterové sekci se představila Platforma pro krajinu, v němž jsme shrnuli svoje priority v lesnické politice. Zde jsou:

  1. Postupně přecházet k metodám ekologické obnovy s prodlužováním obnovních a zmlazovacích dob, avšak se zřetelem k možnostem dále pokračujícího naplňování standardních etátů mýtní těžby, tj.:
    1. Omezit celkový rozsah používání holosečí a snížit přípustnou velikost holé seče.
    2. Zajistit přirozenou obnovu v co největším rozsahu, uplatňovat nejméně středně dlouhou obnovní dobu a delší dílčí obnovní dobu.
    3. Zajišťovat přítomnost dřevin cílové druhové skladby, zejména stínomilných melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), podsadbami mateřských porostů a na holinách s využitím přípravných porostů, tj. v návaznosti na velký sukcesní generační cyklus.
  2. Dosáhnout trvalého udržení vyvážených vztahů mezi zvěří a lesními ekosystémy s hospodářsky zanedbatelnými škodami a umožněním obnovy stanovištně vhodných dřevin.
  3. Prosadit přístup k lesům jako ekosystémům a při jejich polyfunkčním obhospodařování využívat přírodních procesů.
  4. Zabezpečit ochranu biodiverzity lesů a její monitoring na úrovni druhů a typů lesních společenstev.
  5. Zajistit zvýšení množství starých stromů a tlejícího dřeva (včetně těžebních zbytků) na takovou úroveň, která umožní optimální funkci všech částí lesních ekosystémů jak v lesích hospodářských, tak v lesích s různým stupněm ochrany přírody.
  6. Zvýšit zadržení vody a rozpuštěných živin a prevence proti erozi v lesích. Umožnit dotaci systémů podzemní vody, stabilizovat průtoky v lesních vodních tocích a zmenšit zatížení vodních toků plaveninami a splaveninami.
  7. Zabránit odvodňování všech typů lesních mokřadů, zavést šetrné technologie při hospodaření v lesích tak, aby byla podpořena přirozená retence vody v lesích.
  8. Omezit či zcela vyloučit výsadbu geograficky nepůvodních dřevin v lesích významných z hlediska zachování biodiverzity.
  9. Zpracovat koncepci ochrany nelesní půdy před erozí racionálním zalesňováním s ohledem na zachování biologicky cenných lokalit a za využití přírodě blízkých postupů. Na lokalitách biologicky cenných vyloučit umělé zalesnění a respektovat kulturně historické a ekologické odlišnosti ve vývoji lesa.
  10. Výrazně omezit až zcela vyloučit vápnění a hnojení lesů.

Platforma pro krajinu se snaží najít cestu k dalšímu dialogu mezi lesnickou, ochranářskou a přírodovědnou veřejností. Svým způsobem takový dialog se už daří budovat pomocí různých přednášek a setkávání jako např. na podzim uspořádaný seminář v rámci FORUM 2000. Zejména je pro nás důležité, aby se otázky hospodaření v našich lesích řešily celostně, což umožňuje jak téma krajiny tak klimatických změn v lesnictví. Proto za tímto účelem navrhujeme sestavení interdisciplinárních odborných týmů složených ze špičkových reprezentantů odborných lesnických a přírodovědných pracovišť.