Loading...

KRAJINA ČESKÉ REPUBLIKY

ROZMANITOST ŽIVOTA A ZDRAVÍ EKOSYSTÉMŮ

Jak vnímáme krajinu České republiky?

Krajina České republiky se skládá z mozaiky přírodních stanovišť, která přispívá k přírodní rozmanitosti (biodiverzitě). Změny klimatu přinášejí jednorázové extrémy v podobě dlouhodobého sucha nebo povodní. Větru dešti sice neporučíme, ale udržitelným hospodařením v krajině se můžeme probíhajícím změnám lépe přizpůsobit. Využívání krajiny nelze ponechat čistě na libovůli uživatelů prosazujících své finanční zájmy na úkor budoucích generací. Chybí nám nebo nedostatečně využíváme politické nástroje pro ochranu, správu a plánování krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině.

Říkáme, že nastal výprodej krajiny pro jednostranné zájmy velkopodnikatelů. S nejasně danými podmínkami využívání a prodeje půdy stěží zamezíme plošnému záboru půd. V zemědělství převládá velkoplošné hospodaření s přemírou chemických látek a absencí organického hnojení. To má za následek uniformní krajinu s ochuzenou biodiverzitou a erozí půdy. Také systém zemědělských dotací zaměřený na produkci nezohledňuje nežádoucí účinky na zemědělskou půdu a krajinu. Se správou krajiny to vypadá, jakoby pravá ruka nevěděla, co dělá levá. Chybí zde návaznosti výsledků výzkumu na koordinované politické rozhodování ve věci využívání krajiny.

Vize krajiny

Hrozí, že s probíhající klimatickou změnou se uvedené (a další dosud skryté) negativní jevy v zemědělské půdě a v krajině uplatní v ještě větším měřítku. Je na čase vzniklou situaci řešit. V české zemědělské krajině nejde dnes pouze o sucho a vodu. Jde o to změnit nakládání s krajinou jako veřejným prostorem, neodmyslitelnou součástí životního prostředí zdejší společnosti, nositelkou nenahraditelných služeb a hodnot. Řešení nemohou být pouze půdoznalecká a vodohospodářská. Musí být i krajinářská a politická.

Udržitelné nakládání s krajinou je ve veřejném zájmu a základní otázkou tak je, jak přimět uživatele půdy, aby krajinu obhospodařovali šetrně. Podkladem pro hospodaření může být stanovištní mapování zemědělské krajiny, a efektivním řešením pak jsou zemědělské dotace podporující udržitelné využívání půdy a krajiny.

Platforma pro krajinu sleduje tuto linii. Klade si za cíl přistoupit ke krajině komplexně: dát podnět jak pro zpracování politické vize vývoje a politiky a využívání krajiny, tak i pro zavedení smysluplných pravidel pro nakládání se zemědělskou půdou a jejím vodním režimem. Krajina není pouhý výrobní prostor, ale kulturní entita. A že způsob nakládání s ní je měřítkem kulturní vyspělosti společnosti.

Proměny krajiny v okolí Průhonického parku. V horním povodí Botiče převažuje z 65 % orná půda a zástavba činí 16,5 % a plánováno je 21 %, což představuje plochu asi 8,9 km2 a asi devítinásobek plochy, která byla zastavěna kolem roku 1850 (informace podle map Vojenského mapování). Podklady z CENIA a ČZÚK.