Loading...

Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k semináři Lesy a klimatická změna – jak převzít zodpovědnost?

Komise pro životní prostředí AV ČR se na svém semináři 18. října 2016 organizovaném pod záštitou FORUM 2000 a Strategie AV21 zabývala trvale udržitelným hospodařením a ochranou lesů ve světle klimatických změn. Cílem bylo na problematiku nazírat z pohledu mezinárodních závazků České republiky, historického vývoje lesnictví ve střední Evropě, ochrany přírody, jakož i z pohledu lesního hospodářství.

 

Naše mezinárodní závazky

Lesy tvoří více než třetinu rozlohy zemí Evropské unie (EU), oplývají mnohými statky a nabízejí lidem nepřeberné množství služeb z oblasti environmentální, socioekonomické a hospodářské. Nová strategie EU v oblasti lesnictví navrhuje postupy udržitelného hospodaření v lesích. Poukazuje se na nutnou změnu přístupu k lesům zejména s ohledem na již probíhající klimatické změny, které s sebou nesou mj. narůstající vliv sucha nebo šíření škůdců a patogenů. To si žádá globální odpovědnost  v přístupu k hospodaření s podporou udržitelné produkce a spotřeby produktů lesnictví. Tomu by mělo sloužit hospodárné a účelné využití prostředků na rozvoj venkova k dosažení cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, jakož i přizpůsobení se změně klimatu pro dosažení bezpečné a udržitelné produkce biomasy a posílení kvality dalších ekosystémových služeb. Česká republika se zavázala k plnění strategických „Aichi“ cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti zahrnujících snížení fragmentace, degradace a zachování biologické rozmanitosti lesů. K tomu se řadí mezinárodně platné dohody o snižování závislosti na fosilních zdrojích (Klimatická konference COP21 v Paříži) a reporting aktivit ČR v rámci LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Ochrana půd a vod prostřednictvím plánů oblastí povodí podle rámcové směrnice o vodě a v programech rozvoje venkova by měla podléhat účinné kontrole.

 

Potřeba změny současného paradigma hospodaření v lesích

Od svých počátků se organizované lesní hospodářství orientovalo především na zabezpečení požadovaného množství palivového dříví nebo kulatiny pro rychle se rozvíjející průmysl. Spolu s rozvojem metod pěstování, těžby nebo ochrany lesa tak docházelo k masivním přeměnám dřevinné skladby zejména ve prospěch nepůvodních proveniencí smrku nebo k homogenizaci věkové struktury porostů. Holosečné hospodaření zároveň dlouhodobě představovalo technicky a ekonomicky efektivní způsob managementu. Vývoj za poslední desetiletí, který byl charakterizován celoevropským dramatickým nárůstem míry poškozování lesů, jakož i rostoucími požadavky společnosti na multifunkční charakter lesů, však nastolil potřebu zásadnějších změn v současném paradigmatu.

V podmínkách změny klimatu a souvisejících změn disturbančních režimů se klíčovým konceptem stává zvýšení bezpečnosti hospodaření. Součástí této orientace je i intenzivní proměna monokultur na stabilnější různověké a druhově bohatší porosty, které budou schopny zabezpečovat poskytování požadovaných funkcí i v případě selhání některé dřeviny, či už v důsledku nepříznivého vlivu klimatických faktorů nebo škůdců. Tyto postupy mohou jednak snížit riziko náhlého zničení rozsáhlých lesních celků a jednak mohou podpořit žádanou asynchronní dynamiku a ekologickou stabilitu porostů i lesní krajiny. Zároveň je nevyhnutelná orientace na maloplošné formy hospodaření, které nezvyšují riziko napadení škůdci a emulují přirozenou dynamiku lesa, včetně koloběhu vody a živin. Potřeba produkce biomasy je pochopitelná; na základě dosavadních zkušeností ji ale není možné  realizovat formou opakovaných velkoplošných monokultur, které jsou v rozporu  se samotným principem trvalé udržitelnosti. Více než kdykoli před tím bude zapotřebí nedegradovat těmito postupy hodnotné biotopy, např. při zakládání lesa na nelesní půdě, a v maximální míře respektovat přírodní podmínky. S ohledem na potřebu multifukčního hospodaření, zejména podporu biodiverzity, retenci vody v krajině, akumulaci uhlíku apod., je zapotřebí vytvořit rámce pro uplatnění širšího spektra hospodářských způsobů podporujících tyto funkce. S ohledem pak na celospolečenský význam těchto funkcí souvisí s jejich podporou i vytvoření efektivní dotační politiky.

Zodpovědná změna hospodaření v lesích jde ruku v ruce se změnami klimatu

Probíhající změna klimatu s sebou přináší přírodní podmínky, kterým již dnes v mnoha oblastech není a do budoucna nebude současná dřevinná a věková skladba lesů schopna čelit, a v důsledku kterých bude docházet k závažným ekologickým a environmentálním škodám, jakož i k poklesu ekonomické efektivnosti lesnictví.

Navzdory skutečnosti, že primárním cílem hospodaření na většině rozlohy lesů zůstane produkce dřeva, je nevyhnutelné najít soulad mezi produkční funkcí a dalšími ekosystémovými funkcemi (zejména vázáním uhlíku v porostech a v půdě, retencí vody v krajině, udržováním biologické rozmanitosti a sociálními funkcemi) a adaptací na změnu klimatu. Tento soulad musí být dosažen ekonomicky efektivní cestou a to v podmínkách probíhající změny klimatu, což je úloha vyžadující jak intenzivní zapojení vědecké komunity, tak i intenzivní mezisektorovou spolupráci zejména při vytvoření efektivního systému dotací pro podporu adaptace lesů nebo při tvorbě legislativy, která alespoň částečně podpoří vytvoření systému plateb za ekosystémové funkce, jednoho ze závazků České republiky. Potřeba širšího zapojení vědecké komunity bylo i jedním z hlavních poselství nedávné konference o integraci podpory biodiverzity do udržitelného hospodaření lesů organizované MZe.

Před deseti lety rozdělilo lesnicky orientovanou společnost Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů, ve kterém byly zformulovány požadavky na systémové změny v lesnictví. S odstupem deseti let je zřejmé, že dosažení pozitivních změn v rozdělené společnosti není možné a nedošlo k žádanému posunu. Toto fórum si proto klade za cíl sblížení postojů různých názorových skupin tak, aby s odstupem bylo možné konstatovat, že jsme udělali krok správným směrem. Nová iniciativa české vědecké komunity Platforma pro krajinu (www.nasekrajina.eu), která vychází z projektu Strategie AV21, si klade za cíl pokračovat v nastoupeném úsilí. Chce dát podnět ke zpracování promyšlené a konzistentní národní lesnické politiky zaměřené do budoucna a postavené na vědeckých, ekonomických a společenských základech.

MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí AV ČR (sram@biomed.cas.cz)

Komise pro životní prostředí AV ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž účelem je zpracovávat profesionální stanoviska k problematice životního prostředí v ČR, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 22 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.