Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR seminářům Poslanecké sněmovny PČR na téma těžby a certifikace lesů
Nadcházející semináře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s názvy „Negativní dopady těžby dřeva“ (31. 8.) a „Řešení nedostatku dřeva FSC pro nábytkářský průmysl“ (12. 9.) navazují na stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR vzešlé z loňského semináře pořádaného pod záštitou FORUM 2000 a Strategie AV21. Tehdy se naši členové zabývali trvale udržitelným hospodařením a ochranou lesů ve světle klimatických změn. Globální změny klimatu jsou již mezinárodně přijímanou skutečností a s jeho projevy se čím dál častěji setkáváme i v České republice. Extrémní klimatické jevy, jako je sucho, prudké deště a s nimi spojená eroze půdy nebo povodně, hynutí lesů (včetně smrku ztepilého a borovice lesní); to všechno zažívá česká krajina a spolu s ní i my. Zvláště v lesnictví, kde se změny projevují s velkým zpožděním, nesnesou změny v hospodaření odkladu.
Na semináři zdůraznila Komise potřebu změny současného paradigmatu hospodaření v lesích, tj. zejména potřebu intenzivní přeměny smrkových a borových monokultur na stabilnější různověké a druhově bohatší porosty. Zároveň je nevyhnutelná orientace na maloplošné formy hospodaření, které jsou pro lesní půdu výrazně šetrnější, snižují riziko napadení škůdci a podporují přirozenou dynamiku lesa, včetně koloběhu vody a živin. V neposlední řadě je nutné změnit způsob chovu zvěře spárkaté a snížit její vysoké stavy. Ta je svým poškozováním mladých stromků výrazným omezujícím faktorem (biologicky i ekonomicky) při využívání šetrného lesního hospodaření.
Dále členové Komise konstatovali, že i navzdory primárnímu produkčnímu cíli hospodaření na většině rozlohy lesů je třeba najít soulad mezi produkční funkcí a dalšími ekosystémovými funkcemi lesa (zejména vázáním uhlíku v porostech, mrtvém dřevě a v půdě, retencí vody v krajině, udržováním biologické rozmanitosti a sociálními funkcemi) a adaptací na změnu klimatu. To je úloha vyžadující jak intenzivní zapojení vědecké komunity, tak i intenzivní mezisektorovou spolupráci, zejména při vytvoření efektivního systému dotací pro podporu adaptace lesů nebo při tvorbě legislativy a certifikací.
Současný zákon o lesích č. 289/1995 Sb., stanovuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesa, pro státní a obecní majetky stanovuje rozsah výchovných zásahů a nedovoluje vytěžit více dřeva, než v lese přiroste. Česká lesnická legislativa tak zajišťuje základní parametry hospodaření, ale nezaručuje hospodaření, které by reflektovalo současný stav lesů a nutnost jeho adaptace na změny klimatu. Předepisuje navíc pouze pasečný způsob hospodaření, a proto je změna zákona otázkou času.
Certifikát potvrzující, že dřevo pochází z udržitelně obhospodařovaných lesů, je dnes požadován většinou odběratelů. V ČR se používají dva druhy certifikace lesů – PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) a FSC (Forest Stewardship Council). Systém PEFC, kterým je certifikována většina našich lesů, neomezuje použití holosečí nad rámec současné legislativy, takže umožňuje až hektarové holoseče, v některých případech i dvouhektarové holoseče v prudkých svazích nebo v borových či lužních lesích. Nepožaduje nápravu druhové skladby dřevin, která je nyní vůči přirozenému stavu zcela změněna, nad rámec současné legislativy (vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů). Požadavek na ponechání stromů k zestárnutí a zetlení není kvantifikovaný, a tudíž vymahatelný (auditovatelný).
FSC naproti tomu uznává použití holosečí jen ve zdůvodněných případech a maximálně do výše jedné poloviny úmyslné těžby dle lesního hospodářského plánu. Stanovuje minimální podíl ekostabilizačních dřevin (obdoba melioračních a zpevňujících dřevin) při obnově i jejich minimální cílový stav. Na půdorysu ekonomických, environmentálních a sociálních zájmů vytvořil FSC pravidla, která požadují pěstování odolných, prostorově a druhově bohatých lesů neohrožujících půdu a dbajících na vodní režim v krajině, vázání uhlíku a biodiverzitu. FSC tak může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017).
V současné době je v ČR nedostatek FSC suroviny (certifikována jsou pouze 2 % lesů v ČR, např. KRNAP) a zároveň po ní existuje značná poptávka. Pokud se v Česku razantně nezvýší rozloha lesů s certifikátem FSC, bude podle některých analýz ohroženo až 4 000 pracovních míst. Navíc tím, že státní podnik Lesy České republiky přenesl svůj výkon hospodaření (těžba, zalesňování, prořezávky, probírky) na velké těžařské firmy, omezil drasticky nabídku pracovních příležitostí pro český venkov.
Vzhledem k tomu, že novela lesního zákona je v nedohlednu a dopady změn klimatu v českých lesích již můžeme pozorovat, tak alespoň částečná certifikace systémem zaručujícím šetrné lesní hospodaření u největších státních vlastníků lesů v ČR se ukazuje jako nutná.
MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí AV ČR (sram@biomed.cas.cz)
V Praze dne 28. srpna 2017
Komise pro životní prostředí AV ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž posláním je mj. vyjadřovat se k environmentálním problémům, jejichž řešení ovlivňuje v celonárodním měřítku stav životního prostředí, posuzovat dokumenty vědecké povahy či návrhy zákonů relevantní z hlediska vědecké činnosti i obecné praxe v oblasti životního prostředí, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 23 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.