fbpx
Loading...

Stanovisko komise pro životní prostředí Akademie věd k semináři „Les jako součást krajiny a zdroj poznání“

Home / Nezařazené / Stanovisko komise pro životní prostředí Akademie věd k semináři „Les jako součást krajiny a zdroj poznání“

logo_strategielogo_roze

Biologicky a ekologicky orientovaný výzkum v lesích v poslední době přinesl mnoho poznatků ve vztahu ke změně klimatu, bezprostřednímu vlivu člověka v podobě hospodaření a znečištění přírodních zdrojů, jako je půda, voda a atmosféra. Komise pro životní prostředí AV ČR (dále jen Komise) vítá aktivity Platformy pro krajinu (www.nasekrajina.local), která si v návaznosti na tato fakta klade za cíl zapojit odborníky do veřejné debaty a na základě vědeckých poznatků připravit návrhy potřebných změn způsobu hospodaření v lesích. Komise si je vědoma faktu, že existuje řada odborných poznatků, které ale z důvodu rozdílných přístupů k výkladu koncepce nebo legislativních překážek stále nenacházejí uplatnění v ochraně lesa a ve způsobu hospodaření v něm. Proto podporuje snahy o zprostředkování výměny expertních poznatků mezi obory, které k tématu pěstování a ochrany lesa mají co říci (biologie, lesní hospodářství, právo, sociologie, historie ad.), a zvláště pak jejich zprostředkování subjektům, které jsou odpovědné za tvorbu a realizaci lesnické politiky.

Přechod k modelu tržního hospodářství v posledním čtvrt století s sebou přinesl celou řadu změn ve způsobech hospodaření v lesích. Z celorepublikového hlediska je podstatné, že zhruba polovinu lesního půdního fondu nyní spravuje LČR, jehož činnost se tak rozhodujícím způsobem podílí na celkovém stavu hospodaření v našich lesích. Uvedené změny vyústily v průběhu 90. let minulého století postupně do podoby dokumentu Koncepce strategického rozvoje podniku Lesy ČR na léta 2015–2019. Překvapující je, že tento výchozí, postupně aktualizovaný dokument (poslední aktualizovaná verze z roku 2011) neodkazuje na základní mezinárodní dokumenty environmentální povahy, k jejichž plnění se ČR zavázala, zejména v souvislosti s členstvím v EU. Jde především o dokumenty Nové lesnické strategie EU, Evropské úmluvy o krajině, Konvence o ochraně biologické rozmanitosti, Směrnice Rady o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Podobně je tomu i s dalším rozpracováním této koncepce v Programu 2020, zaměřeném na zajištění cílů veřejného zájmu u státního podniku Lesy ČR.

Komise se ztotožňuje s výstupy semináře Les jako součást krajiny a zdroj poznání v následujícím znění a doporučuje MZe, MŽP, MMR, správcům a majitelům lesů tyto postoje zohlednit na jejich majetcích:

  1. Zohlednit ve způsobu hospodaření dostupné informace a vědecké poznatky o vývoji změny klimatu, rychlosti této změny a potenciálních dopadech v různých geografických regionech ČR na lesní ekosystémy. Pro jednotlivé přírodní lesní oblasti (PLO) je nevyhnutelné vypracovat dokumentaci obsahující analýzu dosavadního vývoje, současného stavu, scénáře očekávaného vývoje a alternativy hospodaření (příkladem budiž Lesnická adaptační strategie pro měnící se prostředí v podmínkách Moravskoslezských Beskyd). Zhodnocení současné situace pro jednotlivé PLO by se mělo objevit v připravovaných aktualizovaných Oblastních plánech rozvoje lesa (OPRL).
  2. Definovat pojem „trvale udržitelné hospodaření“, který je sice v koncepčních dokumentech užíván jako záruka další existence lesa a plnění jeho funkcí a služeb, ale již není vymezen jeho obsah a technika jeho provozování. Integrální součástí trvale udržitelného lesního hospodaření je také péče o lesní půdy a obnova biologické rozmanitosti rostlin, živočichů a hub.
  3. Silně omezit pěstování monokultur. Dosavadní studie adaptačních opatření na změnu klimatu ukazují zřetelně na nezbytný odklon od plošného způsobu monokulturního hospodaření ve stejnověkých porostech a přechod ke smíšeným a různověkým porostům, skupinovitému až stromovému (výběrnému) hospodaření. Někde by mohlo dojít i k obnově hospodaření v pařezinách s cílem ochrany biodiverzity. Půjde o způsoby hospodaření odpovídající místním stanovištním podmínkám.
  4. Postupně nahrazovat model lesa věkových tříd modelem typu vývoje lesa propojeného s kontrolou přírůstu a tloušťkové struktury lesa. Změna podmínek nutně vyžaduje i změnu plánovacích postupů a způsobů hospodářské úpravy lesa. Přírodě blízké hospodaření v druhově pestrých a věkově různorodých porostech nebude možné provozovat podle modelu lesa věkových tříd. Navrhujeme využít model typu vývoje lesa, který byl již úspěšně zaveden v některých zemích EU, v ČR pak v lesích národních parků. Zavedením tohoto modelu do hospodářské úpravy lesa získá přírodě blízké hospodaření a pojem trvale udržitelné hospodaření konkrétní obsah.
  5. Stavět podnikatelské vztahy prioritně na místních lidských zdrojích. Je zřejmé, že zajišťovat výkon hospodaření výhradně smluvními vztahy s externími firmami není optimální. Řešením by mělo být kromě vzniku místních sdružení i zaměstnávání vlastních pracovníků LČR. v dělnických profesích tak, jak je tomu v současnosti u přímo řízených lesních závodů. Zejména v kalamitních oblastech by bylo zavedení tohoto modelu velmi přínosné, neboť by to přispělo k efektivnímu a operativnímu zpracovávání kůrovcem napadeného dříví. Takový přístup k zajišťování prací v lese by řešil i aktivní účast LČR v rozvoji venkova stabilní nabídkou pracovní příležitosti v podmínkách nové ekonomiky.
  6. Snížit současné vysoké stavy býložravé spárkaté zvěře jako významnou podmínku pro zvýšení adaptability lesů na změny klimatu. Přemnožená zvěř významně snižuje druhovou pestrost obnovovaných lesů, brání přirozené obnově a zhoršuje efektivitu hospodaření vlastníků lesů. Žádné z dosavadních opatření státních orgánů nepřineslo očekávaný efekt.
  7. Novelizovat lesnickou legislativu a ujasnit přístup k certifikaci lesů. Nový lesní zákon by měl poskytnout vlastníkům lesa možnost vytvářet volná sdružení a rozhodovat o vlastních způsobech výkonu hospodaření a také odstranit dvojkolejnost v řízení lesů národních parků čili nesmyslnou povinnost zařizovat v nich lesy podle modelu lesa věkových tříd.
  8. Zavést nové postupy a poznatky do výuky na lesnických školách všech stupňů. Nový přístup by měl najít uplatnění ve výuce lesnictví na lesnických školách prostřednictvím mezioborových vzdělávacích programů.

 

Komise podporuje návrh Platformy pro krajinu zavést aktivní spolupráci lesnických a akademických výzkumných pracovišť, která připraví podklady pro zpracování nové koncepce práce s lesem pro nadcházející období. Akademická pracoviště disponují množstvím poznatků z oblasti přírodních věd; lesnické instituce mají provozní zkušenosti s hospodařením a lesnický výzkum má řadu výsledků aplikovaného výzkumu. Propojením těchto zdrojů informací je možné dosáhnout konsenzuálních řešení pro víceúčelové využívání lesa postaveného na principu trvalé udržitelnosti. Spolupráce vědy a výzkumu, hospodářského využívání lesa a ochrany lesa a přírody jsou cestou pro budoucnost našich lesů.

 

 

MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí AV ČR (sram@biomed.cas.cz)

 

V Průhonicích dne 3. listopadu 2017

 

 

 

 

Komise pro životní prostředí AV ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž posláním je mj. vyjadřovat se k environmentálním problémům, jejichž řešení ovlivňuje v celonárodním měřítku stav životního prostředí, posuzovat dokumenty vědecké povahy či návrhy zákonů relevantní z hlediska vědecké činnosti i obecné praxe v oblasti životního prostředí, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 23 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.