Na neudržitelnost dosavadních způsobů nakládání s krajinou upozorňují lesníci, farmáři a především vědci z různých oborů už desítky let. Hodně příkladů, jak zachytit a uchopit krajinu uvádí naše publikace Krajina a lidé. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu analýzy tohoto stavu, zavedení situace do právní úpravy a reálného života v krajině a společnosti. Jednotlivým návrhům a výzvám ke změně ale dosavadní politika nevěnovala nutnou pozornost. Abychom dodali návrhům a doporučením větší váhu, založili jsme (volné) pracovní sdružení Platformu pro krajinu. Poprvé jsme se sdružili pod sborníkem Povodně jako sucho: krajina jako základ řešení ze setkání, které proběhlo v létě roku 2014 v Průhonicích. Její úlohou je především koordinační podpora přípravy návrhů projektů vyžadujících intenzivní spolupráci vědeckých institucí s různým zaměřením. Specialisté z jednotlivých oborů se věnují nejen popisu situace v oblasti správy, ochrany, plánování a obhospodařování různých typů krajin a jejich kulturní hodnotě. Zachytili také vývoj a specifika české krajiny, analyzují stav krajiny, vyhodnocují legislativní opatření a jejich úpravy pro implementaci Evropské úmluvy o krajině, analyzují existující nástroje ochrany správy a plánování krajiny a jejich efektivitu. Více o nás se dozvíte v příspěvku otištěném v monotematickém čísle časopise Živa 5/2020 věnované krajině.
Organizujeme pravidelně semináře ve spolupráci s Komisí pro životní prostředí AV ČR a výsledkem toho je několik brožur věnujících se ekologické infrastruktuře krajiny, hospodaření v lesích nebo brožura věnující se propojení vědy a environmentální politiky, na které jsme se podíleli.
Cíle aktivity „Hospodaření v krajině s ohledem na globální změny“
V rámci programu „Rozmanitost života a zdraví ekosystémů“ probíhá více aktivit, která koordinují pracoviště Akademie věd z prostředků Strategie AV21. Cílem aktivity probíhající v roce 2016 pod patronací Botanického ústavu AV ČR a Biologického centra AV ČR je sjednotit výzkum o krajině na jednotlivých vědeckých pracovištích AV ČR, představit jejich práci a přeložit ji cílovým uživatelům do srozumitelného jazyka. Pomocí Platformy pro krajinu se podařilo vytvořit rámec pro komunikaci na téma vlivu extrémního sucha a povodní a jejich dopadů na krajinu v ČR formou strategických a vědecko-naučných dokumentů a navrhnout konkrétní optimální řešení k minimalizaci negativních vlivů na krajinu.
Výstupy aktivity
- Analýza a hodnocení integrace krajiny a její problematiky ve vybraných politických dokumentech se zaměřením na politiky územního plánování a Územní studii krajiny
- V rámci pracovní skupiny k Národnímu akčnímu plánu adaptace na změnu klimatu zpracované návrhy adaptačních opatření předloženy Ministerstvu životního prostředí
- Proběhly dva semináře Komise pro životní prostředí AV ČR zaměřené na krajinu a na lesnictví (v rámci FORUM 2000)
- Kniha Krajina a lidé v edici Průhledy nakladatelství Academia. Na téměř 160 stranách představí kolem 60 autorů z 19 institucí problematiku krajiny z různých stran. Přes její základní složky až po plánování a hospodaření v ní
- Webové stránky (nasekrajina.eu) informující o cílech, realizaci a výstupech projektu a Facebookový profil Platforma pro krajinu.
- Putovní výstava o proměnách využívání krajiny v ČR v dvojjazyčném provedení. Výstava poukázala na palčivá místa našeho vztahu ke krajině a hospodaření v ní. Vznikla spoluprací Biologického centra AV ČR a Botanického ústavu AV ČR a shlédli ji zatím lidé v devíti městech.
Cíle aktivity „Lesy jako součást krajiny a zdroj poznání“
Navazující aktivita v roce 2017 zohledňuje fakt, že výzkum v lesích v poslední době přinesl nové poznatky ve vztahu ke změně klimatu a vlivu člověka v podobě hospodaření. Cílem je v rámci Platformy pro krajinu zapojit odborníky do veřejné debaty a na základě vědeckých poznatků připravit návrhy potřebných změn právní úpravy reagující na tyto nové poznatky a seznamovat s nimi veřejnost.
Lesy zabírají zhruba třetinu našeho území a jsou natolik výrazným krajinotvorným prvkem, že hospodaření v nich se dotýká i témat souvisejících se změnou klimatu, přírodních stanovišť a poklesem biodiverzity. Ochrana biodiverzity lesů a lesní půdy se týká ochrany na les vázaných druhů organismů a společenstev, na které se vztahuje legislativní úprava ochrany přírody. Pro každý chráněný organismus a typ lesa je třeba stanovit specifický typ managementu, který umožní jejich dlouhodobou a životaschopnou existenci. To zahrnuje celé spektrum hospodářských zásahů včetně tradičních způsobů hospodaření (například pařezení) a bezzásahovosti. Konkrétní systém hospodaření by měl být v co nejtěsnějším propojení se soustavami územní ochrany přírody (a českým systémem zvláště chráněných území i systémem evropské sítě NATURA 2000). Nedávno ustavená Platforma pro udržitelné hospodaření v krajině, vycházející z Evropské úmluvy o krajině, jasně pojmenovala možné hrozby související se změnou klimatu. Nabízí se aktivní účast na přípravě změny lesního zákona.
Výstupy aktivity
- V rámci Platformy pro udržitelné hospodaření v krajině se podařilo zapojit odborníky do veřejné debaty a na základě vědeckých poznatků připravit návrhy potřebných změn právní úpravy reagující na tyto nové poznatky a seznamovat s nimi veřejnost. Spolupracujeme s Úřadem vlády ČR na legislativních krocích a komunikujeme s veřejností.
- Zveřejněna tisková zpráva s výsledky dotazníkového šetření mapujícího vztah české veřejnosti k lesu jako krajinotvornému prvku, pasečnému hospodaření a způsobů využívání lesa (ekonomické, sociální, volnočasové). Proběhlo několik setkání s konkrétními výstupy.
- Úspěšně jsme realizovali 1 seminář a 1 veřejné diskuzní fórum na vybraná lesnická témata.
- Publikace brožury v rámci edice Academia „Strategie AV21“ na téma aktuálního stavu výzkumu a ochrany lesů v ČR zaslána do redakce Academia
- Rozpracovali jsme webové stránky k lesnické problematice umožňující širší informování o cílech, realizaci a výstupech projektu včetně využití sociálních sítí. Tématem se zabývala většina příspěvků na webových stránkách.
- Zahájili jsme guerillovou propagační kampaň projektu na přitáhnutí pozornosti soukromých vlastníků či uživatelů lesa, aby si představili, co se stane za různých scénářů globálních změn a hospodářských zásahů. Výstupy budou představeny formou krátkých spotů.
- Zapojili jsme středoškolské studenty do drobných projektů zaměřených na ochranu biodiverzity lesa a lesních půd a následně prezentovali na školách a v rámci Vědeckého treku a v rámci projektu Otevřená věda II a SOČ.
- Zpráva o zhodnocení platné právní úpravy (lesní zákon) s návrhy na její změny byla zaslána ve spolupráci s ÚSP AV ČR na Úřad vlády ČR.
Podrobnější závěrečná zpráva je uvedena zde.
Cíle aktivity „Ekologická infrastruktura krajiny“ bylo v r. 2018 v rámci Platformy pro krajinu iniciovat, koordinovat a zhotovit podklad pro tvorbu základního dokumentu „Politika krajiny ČR“ představujícího vyjádření všeobecných zásad, strategií, které umožňuje přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování ekologické infrastruktury krajiny.
Krajina České republiky je kromě abiotických podmínek závislá na trvale udržitelném využívání. Jak ukázala nedávná publikace Platformy pro krajinu Krajina a lidé (Petřík, Macková, Fanta eds. 2017), příkladů exploatace naší krajiny je mnoho, co však dlouhodobě chybí, je celostní transdisciplinární analýza příčin tohoto stavu a především implementace výsledků této analýzy do právní úpravy a reálného života v krajině a společnosti. Navrhujeme k tomu využít transdisciplinární tým institucí, které se do projektu zkoumání příčin alarmujícího stavu české krajiny zapojily v podobě Platformy pro krajinu. Aktivita bude zaměřena na roli občanské společnosti v procesu ochrany, správy a plánování ekologické infrastruktury krajiny. Organizace občanské společnosti se různou měrou, prostřednictvím různých strategií a na různých úrovních pokouší ovlivnit podobu a utváření české krajiny. Zaměřují se jak na širokou veřejnost, tak na různé stupně veřejné správy a politické reprezentace. Cílem studie bude, prostřednictvím analýzy dat z hloubkových rozhovorů se zástupci spolků, analyzovat jejich strategie, metody, formy spolupráce s ostatními institucemi, i to, jak se daří naplňovat cíle, se kterými do procesů plánování a péče o krajinu vstupují. V prostoru občanské společnosti bychom takto chtěli identifikovat úspěšné strategie prosazování trvale udržitelných způsobů využívání krajiny a to zejména na lokální a regionální úrovni.