Nezávislá analýza odhalila silné stránky i nedostatky certifikace lesů v ČR
Nová studie, kterou dnes představili akademičtí pracovníci z Platformy pro krajinu, dokládá, že certifikace FSC může přispět k podstatnému zlepšení situace v našich lesích. Studie prokazuje porovnáním desítek kritérií lesnického hospodaření, že kvalitní standardy, které tato certifikace používá, jsou zárukou trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hospodaření podle standardu FSC by pomohlo také připravit naše lesy na probíhající změny klimatu.
Studie „Porovnání vybraných environmentálních aspektů certifikačních systémů FSC a PEFC v ČR s důrazem na půdu, vodní zdroje a biotu lesních ekosystémů“ srovnává dva hlavní certifikační systémy, FSC a PEFC z hlediska jejich vlivu na zachování a podporu biodiverzity, ochranu vody, půdy, klimatu a krajiny. Autorem studie je RNDr. Jan Hošek.
V ČR se pro certifikaci lesů používají dva odlišné systémy: PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), kterým je certifikována většina českých lesů, a FSC (Forest Stewardship Council). Certifikace FSC má jasně vymezená a objektivně kontrolovatelná kvalitativní kritéria, zatímco PEFC indikátory a požadavky pro šetrné a přírodě blízké hospodaření neudává, nebo jsou vágní či nestanovuje podmínky pro následnou objektivní kontrolu. Výhodou certifikace FSC je také její transparentnost. V závěrečném hodnocení studie se konstatuje, že „Při důsledné aplikaci může standard FSC podstatnou měrou přispět k podpoře prakticky všech funkcí lesa a tím i k naplnění principu trvale udržitelného hospodaření,“ zatímco standard PEFC „V dílčích otázkách snad může přispět k určitému zlepšení, ve většině hlavních kritérií trvale udržitelného hospodaření však ve stávající podobě nikoliv.“
Certifikační standardy se hodnotily z hlediska záruk trvale udržitelného hospodaření v lesích, které spotřebitelé a dřevozpracovatelské firmy od certifikátu očekávají. FSC např. uvádí, že „Tento certifikát zákazníkům zaručuje, že dřevo pochází z šetrně obhospodařovaných lesů.“ PEFC např. uvádí, že „Díky značce PEFC dokáží zákazníci a spotřebitelé identifikovat výrobky z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem.“ Studie proto zahrnula rovněž panevropská kritéria a indikátory udržitelného obhospodařování lesů, ke kterým hodnocení vztahovala.
Na různých škálách významnosti (klíčový, významný, doplňkový) se podrobně hodnotily požadavky standardů na jednotlivé prvky lesnických činností a to, jak přispívají k trvale udržitelnému lesnímu hospodaření. Mezi klíčové oblasti patřilo nastavení objemu a struktury těžby, způsob obnovy lesů, směřování k pestré a stanovištně přirozené druhové skladbě, zlepšování druhové skladby a struktury lesů při výchově, rozmanitost hospodářských postupů s omezením postupů, které jsou ekologicky rizikové, používání toxických chemikálií, hustota a vhodnost typů cest, revitalizace odvodnění lesů a vodních toků, hospodaření v prameništích, potočních a říčních nivách a mokřadech, zachování specifických mikrostanovišť důležitých pro biodiverzitu, ponechání starých stromů a tlejícího dřeva, plochy s vyloučením zásahů do přírodních procesů a management přírodních disturbancí.
Standard PEFC se těmito oblastmi zabývá buď nedostatečně, nebo se jimi nezabývá vůbec. Indikátory a požadavky pro danou oblast neudává, nebo jsou vágní či nestanovuje podmínky pro následnou objektivní kontrolu. V případě standardu FSC studie konstatuje, že „U velké části požadavků (nikoli ale všude, kde by to bylo možné) jsou nastaveny kvantitativní či objektivně kontrolovatelné kvalitativní požadavky. Úroveň hodnot je většinou nastavena s ohledem na odborné poznatky o dané problematice, jde však zároveň ale o (nutný) kompromis mezi zájmy, resp. možnostmi vlastníka a potřebami specifických ekologických procesů. Většina požadavků je formulována tak, že umožňuje objektivní kontrolu.“
Dále se uvádí, že: „Vzhledem k důrazu na nepasečné hospodářské postupy, vyšší podíl listnatých dřevin, strukturní pestrost a opatření se vztahem k vodnímu režimu, má standard FSC významně vyšší potenciál v absorbování následků probíhajících klimatických změn.“
Z oponentních hodnocení vyplynulo, že studie může být dobrým nástrojem pro environmentálně-politická a lesopolitická rozhodnutí v otázkách certifikace, ale i dalšího směřování poslání lesů – zejména tedy lesů ve státním vlastnictví. Platforma pro krajinu proto poskytla studii Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a státním podnikům Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR k dalšímu využití.
Studie je ke stažení zde.
Tisková zpráva je ke stažení zde.
V Průhonicích 10. dubna 2019
Kontakt:
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., koordinátor Platformy pro krajinu, nasekrajina@ibot.cas.cz, 607 266 210
RNDr. Jan Hošek, Ekologické služby, s. r. o., Hořovice, hosek@ekologickesluzby.cz